No Widgets found in the Sidebar

Už zase slaví nějaké knihy nějaký svátek. Tentokrát dokonce ten největší, Světový den knihy. Není to jen zase další reklamní tahák? K čemu takových připomínek, že existují knihy. To přece víme!

Ano, jedná se o reklamu. Mezinárodní dny vznikají za účelem připomenutí něčeho, co potřebuje pozitivní PR.

Samozřejmě téměř všichni na této planetě ví, že existují knihy. A většina ví i k čemu jsou knihy dobré – rozvíjí vzdělanost, fantazii, jazyk… A je také dobře známo, že mnoho lidí nečte vůbec. Ty nějaký den knihy možná těžko přesvědčí, aby se rozhodli jinak.

Ale málokdo z milovníků knih si zároveň uvědomuje, že knihy jsou ohrožený druh. Stále menší poptávka po čtení, zdražování papíru a dalších vstupů nutných pro vznik oné malé drobnosti do knihovničky, přitom snadná dostupnost textů v elektronické podobě, způsobují, že kniha se stává luxusem. 

A v horších časech si luxusní artikl musíme odepřít. Proto se dnes knihy prodávají nepřekvapivě mnohem méně, než dříve. A to ohrožuje existenci všech profesí, které se zabývají knihami. 

Knihkupci nevydělají prodejem knih na nájem a budou muset zavřít menší knihkupectví. Nakladatelé nebudou mít kde udat vydané knihy, proto jich bude vycházet méně nebo se bude tisk omezovat jen na populární vysoce ziskové autory. A méně pestrá nabídka knižních titulů uspokojí jen menší množství čtenářů, kteří tak koupí jen menší množství knih. A tím se nám roztáčí sestupná spirála, ve které se kniha stává pouze volnočasovým koníčkem nejen pro čtenáře, ale i samotné nakladatele a knihkupce.

Světový den knihy je každoroční oslava knih a čtenářství, která se koná 23. dubna. Datum bylo symbolicky zvoleno zároveň jako uctění památky dvou významných literátů, kteří zemřeli právě v tento den, britského Williama Shakespeara a španělského Miguela de Cervantese.

Tento den se má tedy připomínat, že chceme-li i nadále obracet stránky, plnit domácí knihovničky a čichat vůni papíru a tisku, je třeba podporovat oblíbené nakladatele nebo knihkupce a koupit od nich občas nějakou tu knihu, aby vydat knihu nebyl zas takový drahý špás.

Doufám, že za rok napíšeme, že už krize pominula, knihy se prodávají jako nikdy a připomínat nějaký den knihy už opravdu není potřeba 😀


Letos (2023) 23. dubna vyšlo na neděli. Jak taková neděle vypadala v našem nakladatelství? 

Útržky ze zpráv jednotlivých členů týmu prozradí… 

„Studuji autorský zákon a pátrám v registru dědiců autorských práv.“

„Prší, nudím se. Nejsou už ty texty, co mám ilustrovat?“

„Diskutuji s autorkou o jejím budoucím díle.“

„Kochám se americkým originálem poezie Emily Dickinson a zvažuji překlad.“

„Upravuji obálku a relaxuji mezi hromadou knih za cvrkotu kanárků a strašilek.“

„Posílám k námitkám ten tvůrčí návod, jinak do večera prodávám v knižním paláci Luxor.“

„Chtělo by to založit pracovní skupinu a rozdělovat si úkoly.“

„V neděli?“ 

No, co by člověk (respektive týpek z nakladatelství) neudělal pro knihy ve svátek knih? 😀

A co jste dělali vy? Koupili jste nějakou knihu? 🙂