No Widgets found in the Sidebar

Blanka Holzäpfelová

Bc. Blanka Holzäpfelová (nar.1997)

Mým rodným krajem je Vysočina, kde i nyní žiju v malém městečku s manželem a dcerkou Jasmínkou. Jsem zdravotní sestra s vysokoškolským vzděláním, pracovala jsem na různých odděleních, včetně JIP/ARO, v současnosti jsem však na rodičovské dovolené. Jakožto zdravotnice jsem zažila různé přístupy k problematice zdraví a nemoci, a to jak v rámci klasické západní medicíny, tak té alternativní. Snažím se o propojení těchto dvou přístupů, protože pro mě neexistuje univerzální pravda, ale spíš jakási propojenost všech dostupných systémů.

V současnosti se nejvíce zajímám o problematiku porodnického násilí, ale angažuji se i v jiných oblastech, veřejně se o tom vyjadřuji a aktivně se snažím přispět ke změnám. Léta se zajímám o alternativní medicínu, kterou kromě vlastní praxe chci svými publikacemi přiblížit veřejnosti, ale i zdravotníkům. Jsem totiž přesvědčená, že nestojí proti klasickým medicínských postupům, ale může je vhodně doplňovat.

I to však přináší svá úskalí, když například účinky léčivých rostlin podceňujeme nebo naopak přeceňujeme. Nejen o tom je má nejnovější kniha Rostlinná léčba bez rizik. Zrovna tak bych chtěla podpořit alternativní školství, svobodné vzdělávání, svobodné rozhodování nejen v oblasti zdraví, ale jsem taková „holka pro všechno“.

Jinak je mé vzdělání širší, absolvovala jsem varhanní školu, vyučuji hru na varhany, zajímám se o psychologii a seberozvoj, ale také například o problematiku násilí v rodinách a partnerství. Těmto
tématům bych mimo autobiografie a jiných plánovaných textů chtěla věnovat své budoucí publikace.

Celý život se potýkám s Aspergerovým syndromem, byl mi však diagnostikován až ve 22 letech, což přinášelo nelehké situace. To popisuji ve své prvotině Jeskyně Aspergerů, která se stala inspirativním materiálem i pro psychology v poměrně krátké době od jejího vydání.

Jejím volným pokračováním je kniha Mína – jablko ze stromu Aspergerů, kde se jednak zabývám agresivní přepéčí o těhotnou ženu, problematikou porodnického násilí a úskalími péče o dítě v průběhu prvního roku života nejen z hlediska rodiče s Aspergerovým syndromem.

Psaní mě velmi bavilo od dětství, ráda jsem se účastnila literárních a recitačních soutěží a psala především pro radost. Když pominu nejrůznější citáty, básničky a krátké povídky, o první knihu jsem se pokusila již v 11 letech, tehdy to byl dívčí román, skončila však prozatím v šuplíku. Těším se na další příležitosti, kdy se mou tvorbou podaří přinést něco přínosného.

Srdečně Blanka H.